Sedim, sedim tise,

nevzmaham se na vice.

po tvari slzy paaji,

slova lasky septaji.

Septaji, a nikdo je neslysi,

vzdyt uz jsou davno vsichni hlusi.

Hlusi jako ta polena,

polena co jsou bez jmena.

Odesel jsi a uz se nevratis,

nevim kde bdis a spis.

Na srdci me zebe..

je to snad hrich chtit jenom tebe??

Vypada to, ze ano,

pred chvili slo vsechno tak samo.

Prosim vrat se zpet,

at pred nami nestoji znovu zed.

zed vysoka a siroka,

jak to peklo hluboka.

Do posledni chvile budu doufat,

ze se vratis, a ja nebudu uz zoufat.

lasko prosim vrat se zpet,

nebo se mi zhrouti svet...